Muffon Linux Blog

GPS Linux a Nokia N95 - bluetooth

2009-11-07T05:21:00.000-08:00

Překvapilo mě, jak jednoduché bylo zprovoznit využití GPS v Nokii N95 na notebooku přes bluetooth.

Stáhl jsem si aplikaci extGPS, která vlastně přidá službu nabízenou telefonem přes bluetooth.

Stačí si oskenovat tento čárový kód pomocí fotoaparátu v Nokii.

Stáhnout aplikaci a nainstalovat. Objeví se v aplikacích, kde ji lze spustit.

V terminálu na počítači můžeme pomocí

sdptool browse MACADRESSATELEFONU

ujistit, na jakém portu je služba poskytována. Je to kanál 5.

Telefon spárujeme přes tento kanál a vytvoříme rfcomm1

sudo rfcomm bind 1 MACADRESSATELEFONU 5

a spustíme gpsd démona. Pokud Vám již běží , je potřeba ho nejdřív killnout

sudo killall gpsd

a pak

sudo /usr/sbin/gpsd -N /dev/rfcomm1

přepínač -N nemusíte použít. Takto zůstane démon na popředí a můžete ho pak vypnout pomocí Ctrl C

Jakmile služba běží, můžeme spustit nějakou gps aplikaci, celkem dobrá je tangoGPS v repozitářích.

Freevox či Geexbox na flashku

2009-09-03T00:14:00.000-07:00

Použil jsem tento obraz z distrowatch.
Je potřeba mít syslinux a mbr

sudo apt-get install syslinux mbr fdisk

použil jsem fat16 pro /dev/sdb1

Geexbox je malý, takže stačí 100MB partišna. Zobrazil jsem si zařízení:

sudo fdisk -l

Otevřel jsem příslušný disk

sudo fdisk /dev/sdb

rozdělil pomocí příkazů:
n(zadat 1(jako první),začátek nechat default, konec zapsat takto +100M)
vytvoril jsem si jeste druhy oddíl pro ukládání dat na 1.9GB

zapsat na disk pomocí w

Instalovat tabulku a syslinux

install-mbr /dev/sdb
syslinux -f /dev/sdb1

mkfs.vfat -n GEEXBOX /dev/sdb1


mkdir virtual
sudo mount -o loop geexbox-sherkhan-20061231-en.i386.iso virtual
sudo mkdir /media/GEEXBOX
sudo mount /dev/sdb1 /media/GEEXBOX
cp -r virtual/* /media/GEEXBOX

Ve složce /media/GEEXBOX/GEEXBOX/boot/ je soubor isolinux.cfg

cp /media/GEEXBOX/GEEXBOX/boot/isolinux.cfg /media/GEEXBOX/syslinux.cfg
gedit /media/GEEXBOX/syslinux.cfg

Ještě upravit položky menu: boot=sdb1 (místo cdrom) a uložit.

Nikdy jsem to takhle ručně nedělal, takže jsem se zasekl, protože při bootu z flashky hlasil syslinux, že nemůže najít kernel. Problém je pouze v umístění příslušných souborů podle toho, kam odkazuje syslinux.cfg u jednotlivých položek menu.
Takže, buď vytvořit odkaz v /media/GEEXBOX/ na kernel vmlinuz a initrd.gz nebo tyto soubory přesunout do tohoto rootu flashky. Nebo upravit u položek menu v syslinux.cfg cestu.

Pro jistotu ještě zadat

sync

a restartovat. Bios musí poporovat boot z USB. Je potřeba ho povolit, pokud není. Také je dobré nastavit pořadí zařízení pro zavádění.

Přehrává to skvěle filmy, hudbu a prohlíží fotky v pěknem GUI, ještě jsem ale nezkusil titulky. Tam to asi bude stejné jako u GEEXBOXU 1.2.3

GeexBox

2009-07-30T08:04:00.000-07:00

GeexBox byl jeden z mých prvních známých na poli GNU/Linuxu. Díky němu jsem si mohl pustit filmečky, když mi naposledy spadly okna a já přestal mít chuť hledat ovladače pro sata disk kvůli instalaci.

Geexbox lze mít na flashce či CD, klidně i na hadru.

Geexbox není nic jiného než ostříhaná distribuce používající mplayer jako přehrávač. Lze ji použít např. na cestách, pokud nepotřebujete na notebooku nic jiného než zírat pohyblivé obrázky. Samotné prostředí je velmi jednoduché a zapůsobí spíše ucházejícím uměním "grafika".

S přehráváním různých formátů jsem neměl nikdy problém, video se mi neškubalo jako např. v Ubuntu., jen to kódování titulků a klávesové zkratky mi nějak nešly přenastavit. Současná verze je prozatím 1.2.3.

Na co se velmi těším, je autory avizovaná druhá verze, o které jsem našel pouze screenshoty. Na fórech jsem se nedobral nějakého rozumného data, takže se člověk může jen těšit, protože to asi bude stát za to. Možná že přece jen brzo vyjde alfa, podle srpnových komentářů na fóru geexboxu. Těžko říct, protože

koncem ledna autoři uváděli, že by měla alfa vyjít během několika týdnů. Jediná prealfa, kterou jsem kdy našel, byla ovšem Freevo Geexbox 2 na distrowatch z roku 2006. Do jaké míry je funkční , nevím.

Streamování pozemní digitální televize DVB-T a VLC

2009-06-23T00:15:00.000-07:00

Tak jsme chtěli v práci televizi po síti, až jsme se do toho rovnou dali. Stačil nám jeden starší počítač:

Intel(R) Celeron(R) CPU 2.66GHz
cahe size 256 KB
512MB RAM
120GB HDD
Ati Radeon 9200 PRO
Ethernet:3Com Corporation 3c905C-TX/TX-M 100MBit

Ubuntu server 9.04

a televizní karta Technisat AirStar 2 DVB dnes kolem jednoho tisíce korun. Je určená pro mpeg-2(dvd kvalita), ale z mých zkušeností zvládá i testovací kanály, které jsou v mpeg4(HD). Další výhodou je přítomnost samice pro anténu a samce pro připojení externího zařízení k téže anténě(třeba televize).

Po zasunutí karty i naše serverové jádro(naše 2.6.28.11-server) Airstar rozpoznalo, ačkoliv(podle lspci) jako:
Network controller: Techsan Electronics Co Ltd B2C2 FlexCopII DVB chip / Technisat SkyStar2 DVB card (rev 02)

...což je obdoba jen pro satelitní vysílání dvb-s.

dmesg | grep DVB
[ 8.060152] DVB: registering new adapter (FlexCop Digital TV device)
[ 8.605099] b2c2-flexcop: found 'Zarlink MT352 DVB-T' .
[ 8.605107] DVB: registering adapter 0 frontend 0 (Zarlink MT352 DVB-T)...
[ 8.605203] b2c2-flexcop: initialization of 'Air2PC/AirStar 2 DVB-T' at the 'PCI' bus controlled by a 'FlexCopIIb' complete

Tuner se registroval klasicky jako Zarlink MT352 DVB-T /dev/dvb/adapter0 a to nám bohatě stačilo(pravděpodobně se jedná o stejný čip).

Co dál? K serveru stačilo doinstalovat VLC a w-scan.

My žádný channels.conf sice nepotřebovali, ale pokud neumíte googlit, můžete si díky němu zjistit veškeré potřebné informace o parametrech vysílání. Zjistíte zde potřebné frekvence multiplexů(pro lenochy zde najdete příslušné kanály. Pro jejich frekvence si už buď zaskenujte nebo zagooglete :-ú)

No a teď už jen vymyslet, jak streamovat. Nainstalovali jsme si zmíněné vlc, které má tu výhodu, že už po instalaci umí dekódovat/kódovat spoustu formátů bez dodatečných kodeků a hlavně, umí spolehlivě běžet jen v terminálu a tak se dá i šoupnout do pozadí či spustit přímo jako démon.
Ale ještě větší hlavně, podpora nejrůznějších druhů zachycovacích zařízení dává tomuto "přehrávači" výsadní postavení mezi open sourceovými výtvory pro přehrávání, převádění nebo streamování videa z externích zařízení.

Stream po HTTP

Pokud se chcete dozvědět o logice posloupnosti parametrů vlc v příkazové řádce, na vlc wiki toho je opravdu hodně. Já sem hodím pouze hotové řešení např, pro ČT http stream v Praze:

vlc --quiet dvb:// --dvb-frequency=730000000 --dvb-bandwidth=8 --ts-es-id-pid -programs=257,258,259,260 --sout #duplicate{dst=std{access=http, mux=ts,dst=:8080/ct1}, select="program=257", dst=std{access=http,mux=ts, dst=:8080/ct2}, select="program=258", dst=std{access=http,mux=ts,dst=:8080/ct24}, select="program=259", dst=std{access=http, mux=ts,dst=:8080/ct4}, select="program=260"}'

Toto si můžete uložit jako např. streamCT, nastavit parametr spuštění a hodit treba do /usr/bin.
Pak po spuštění počítače stačí v řádce napsat streamCT a streamujete.
Klient se může připojit např. takto: vlc http://192.168.1.2:8080/ct1

Stream po UDP:

Pokud Vám nevyhovuje streamování po http protokolu, tedy unicastově, protože třeba počítáte s tím, že se bude připojovat hodně lidí a příliš by to zatížilo síť i systémové prostředky serveru můžete zkusit streamovat po udp protokolu jako multicast.

Z mé zkušenosti je s výše uvedenou konfigurací možno po http streamovat až pro pět lidí čtyři kanály současně(samozřejmě jen jeden multiplex, protože máme jen jeden tuner) bez viditelných problémů s obrazem či zvukem. CPU Vám v tomto případě vyleze na max a system load se zobrazuje v nemožných číslech. Stejně tak, datový tok po síti už je v této chvíli výrazný a pokud máte slabší switch a síťovku, nemusí to být unosné. Do pěti lidí ale opravdu doporučuji stream unicastem.

Multicast je samozřejmě skvělým řešením pro velký počet připojujících se uživatelů, protože server vysílá na Vámi zvolených multicastových adresách prakticky stále stejný objem dat, která se vlastně množí v síti(na switchi) a která přijímají pouze ty počítače, které se registrují do skupiny pro příjem. Ovšem, mluvím spíše o lokální síti, kdy se počítače registrují přes IGMP protokol do skupiny příjemců a je třeba říct, že pod jednou podsítí se multicast chová jako broadcast, tzn. že data se posílají na všechny porty switche(jinak musíte mít přímou podporu ve switchi). Mezi sítěmi se pak uplatňujě PIM protokol.

Takže v malé domácí síti sice budete streamovat ze serveru na mutlicastových adresách, ale data se budou posílat úplně na všechny aktivní porty switche a tím i ke každému připojenému počítači, který je sice přijímat nemusí, ale můžete si tak v krajním případě zahltit switch, nebo nějaký citlivý prvek na síti, který nebude stíhat zahazovat pakety. Jeden multiplex, podle mých zkušeností, znamená kolem 5MB uploadu pro server.
Pokud tedy chcete takto vysílat, pak změňte odpovídající parametry např. takto :
access=udp
dst=mult.adresa(např. 239.255.1.x)

Klient se pak připojí a zaregistruje např. takto: vlc udp://@239.255.1.x

V připadě nějakých nekorektních informací ohledně sítě se omlouvám, ale myslím, že nějak podobně to chodí :-)

Sabayon Linux

2009-06-01T00:52:00.000-07:00

Open your source, open your mind

Takto nás vítá distribuce Sabayon 4, vytvořená Fabiem Erculianim. Jak již jeho jméno napovídá, jedná se o italské distro, mající nemalé ambice i předpoklady, stát se velmi populárním "negeekovským" operačním systémem.

Sabayon sám sebe představuje jako GNU/Linux, ve kterém by neměly být problémy a vše by mělo fungovat "out of box" a zároveň by nemělo klást velké nároky na uživatele.

Jako základ používá Sabayon Gentoo, který je podle nich nejrozšířetelnější distribuce. Jak autoři tvrdí, Sabayon nechce kopírovat jiné distrubuce jako to dělá Ubuntu, ale snaží se brát z každé distribuce jen to nejlepší(trochu si to odporuje, ne?). Jinými slovy, Sabayon chce být sám sebou a nestojí za ním žádná společnost, jako u jiných.

Ke stažení jsou aktuálně k dispozici DVD (4GB a okleštěné 2GB verze ), stažitelné z ČVUT přes http nebo ftp protokol, a to 32-bit i 64-bitové verze.
Nároky na hardware jsou trochu vyšší, než jsme u Linuxu zvyklí, i když na wiki jsou oficiálně pro livko s 3D desktopem vypsány rozumné:

Live Environment - 3D Desktop:
- i686 Processor (starting from AMD K6 and Intel Pentium II)
- at least 256MB of RAM (512 suggested)
- an OpenGL capable 3D graphics card (mostly NVIDIA, ATI, Intel, VIA)
- a DDC capable Monitor
- mouse and keyboard

Doporučoval bych ale spíše 1GB RAM a neintegrovanou grafiku novějších řad. Například na Ati Radeon Xpress 200 compiz v novém xorgu(7.4) hned tak nepoběží. Ještě dodám, že po instalaci je při běžné práci alokováno kolem 500MB RAM.

Co stojí určitě za zmínku, to je možnost z Live DVD nabootovat do 3D FPSek(např. Sauerbraten), kde se snaží distribuce ukázat, jak na tom je s multimediální podporou.

Dále mužete z livka nabootovat rovnou do grafického prostředí a pak instalovat, nebo instalovat rovnou z grafického či textového rozhrání.

Konzole pod Gentoo je vůbec moc pěkně řešená a barevně členitá, což zpřehledňuje práci. Tady by se ostatní distribuce mohli učit(verbose mode při bootu). Na druhou stranu, pokud jste zvyklí na doplňování pomocí TABulátoru, druhotné doplnění a nabídka možností(např. man iwconf... a po TAB doplňění) se prostě nedoplní a to mi u OS pro blbé, jak autoři proklamují KISS(Keep it Simple Stupid), přijde jako podpásovka(to samé u příkazů pro roota se sudo)- začátečník si tady ani neškrtne, pokud nemá polopatický návod na to, co zrovna dělá. Ale to jsem se dostal trochu jinam.

Dále je možné nastartovat XsistenCe, což je mod, ve kterém můžete pracovat normálně jako v instalovaném systému a ukládat svá data do domovského adresáře, která se zapisují na usb disk, takže o ně nepřijdete. Taková možnost mi přijde trochu nepoužitelná, protože start z DVD je relativně dost pomalý a představa, že s sebou tahám DVD a flash disk se mi nezdá jako nejvhodnější řešení, ale nezkoušel jsem, takže hodnotit nemohu.Také můžete bootovat v eepc módu s nižším rozlišením.

Ještě Vás upozorním, že živé sezení se hrou a v XsistenCe je již od startu doprovázeno srdce a uši rvoucím hardcorem(trochu mi to připomínalo lekačky z F.E.A.R. a pasáže skupiny Sons of Tarantula), což já jako příznivec tohoto žánru vítám, ovšem pokud se chystáte startovat někde v kolektivu či na veřejnosti(nedej bože v knihovně), upozorňuji, že Vám nezbyde než tvrdej kill počítače, protože muzika jde hodně, ale opravdu hodně hlasitě a předpoklad, že by Vám při bootu hned fungovaly funkční klávesy na ztišení hlasitosti, není v mezích reálna. Zažijete takový adrenalinový výlet.

Při instalaci z plného DVD máte možnost nainstalovat Sabayon s KDE(3.5.1), Gnome(2.26), Xfce, Fluxboxem, nebo jako pro Ultra Mobile Pc nebo jen s konzolí, např. pro server. Podpora Češtiny je závislá na překladu samostatných balíků, jako Gnome, Open Office atd. jak jsme zvyklí, takže se s ní neztratíte a už na začátku instalace si ji můžete vybrat.

Instalace Vás provede velmi lehce až ke konci, tady není co vytýkat a ani žádná výraznější odlišnost(kromě jiného zpracování) se tu neobjevuje. Instalace vzhledem k DVD verzi je asi tak rychlá, jak může být. Pokud si vyberete i instalci 3D her a aplikací(nexuiz, saurbraten,second life), které DVD obsahuje, počítejte s něco přes půl hodinou kopírování a konfigurace.

První spuštění trvá o něco déle, než ty další, zřejmě ještě probíhají postinstalační úpravy, ale i tak se nedá říct, že by Sabayon byl nějaký dragster.

Po startu(Gnome) se zdá být pracovní prostředí důvěrně známé, jen je trochu netradičně zpracované gtk schéma. Efekty prostředí se dají zapnout jinak než např. tradičně v Ubuntu ve Vzhledu. Slouží k tomu známá Fuse Icon. Jak jsem naznačil, na Xpress 200 se ale žádný 3D desktop nekonal(jen bílá tma) a compiz jsem musel zabít v hlavním promptu(Ctrl+ALT+F1 "killall compiz"). Přes Fuse icon lze přepínat mezi dekorátory.

Fluxbox je prostě simple už od začátku a doporučuji ho zejména pokročilým uživatelům.

Co mě zklamalo, bylo KDE 3.5.1 a ani tak ne jeho starší verze, což se vzhledem k nestabilitě 4.X dá lehce vysvětlit, ale zvukové schéma. Začnou na Vás totiž útočit Windowsácké tóny. Nevadí mi samotná přítomnost Windows, ale to , ře se Sabayon tváří jako samostatná a tvůrčí distribuce a pak na Vás přichystá asi ne úplně licenčně validní podraz.

Instalace aplikací se děje jako v Gentoo přes emerge(portage). A nedá se říct, že by to byla svižná instalace, pokud jste rozmazlení z Debianu. Nabízí však mnohem větší nastavitelnost a lidé, zvyklí s tímto nástrojem pracovat už nechtějí nic jiného. Viz. use flagy a ebuildy na wiki. Pak je tu GUI nástroj Spritze Package Manager(frontend entropy). Celkem použitelný, něco jako Synaptic. Nepochopil jsem ale jeho možnost ukládat heslo na jeho spuštění do klíčenky. Zadá-li líný uživatel prázdné heslo pro klíčenku, může mu později kdokoliv instalovat a odinstalovat balíky.

Co je pro uživatele skvělé, podpora přehrávání multimédií je už od počátku, takže žádné naschvál neinstalované kodeky, kvůli neotevřenému kódu a licenci Vás nemusí trápit. Je zde i plno přehrávačů, jako mplayer, xine-ui, vlc, smplayer a další.

Samozřejmě nechybí ani OpenOffice s vlastním tématem preloaderu,jako třeba v OpenSuse. Tím chci naznačit, že prvky systému a aplikací jsou vzhledově sjednoceny a to pak působí kompktně. A to je u operačního systému, kladoucího důraz na první dojem, nutnost.

Nabídka předinstalovaných programů je opravdu pestrá, snad mi tam chyběl Audicious a něco jiného než mc(třeba mucommander nebo gnome-commander).

Her tu najdete(podle toho, co jste instalovali) také dost. Třeba Wesnoth přijde při dlouhé chvíli vhod.

Na první pohled Sabayon 4.1 působí relativně dodělaně a vyladěně, nabízí jednoduchost fluxboxu a stejně tak i přeplácannost KDE a neutrálnost Xfce. Je na každém, co si zvolí, každopádně nebude litovat za zkoušku, protože ve stovkách umírajících rádoby distribucí tato hvězda stoupá výš a výš.

Launchpad GPG error

2009-05-28T07:54:00.000-07:00

Pokud se stane při updatu toto:

GPG error: http://ppa.launchpad.net jaunty Release: Následující podpisy nemohly být ověřeny, protože není dostupný veřejný klíč: NO_PUBKEY XXXXXXXXXXXXXXXXX
W: Pro nápravu těchto problémů můžete zkusit spustit apt-get update

může se to vyřešit tímto způsobem. Do terminálu zadáme dva následující příkazy a místo XXXXXXXXXXXXX vložíme odpovídající číslo :

gpg --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv XXXXXXXXXXXX
gpg --export --armor XXXXXXXXXXX | sudo apt-key add -

Sinovideo dvb-t usb stick - levný tuner z aukra

2009-05-18T06:41:00.000-07:00

Asi před dvěmi měsíci jsem zakoupil takovýto digitální usb tuner :

Jedná se o velmi levnou hračku, do které jsem nevkládal moc nadějí. Je dodáván s anténkou s magnetickou základnou. Co zamrzí, anténa se připojuje netradičním konektorem takže pokud nemáte redukci na klasický koaxial, zapomeňte na připojení lepší antény. Dále zde najdeme i dálkové ovládání.

K tuneru je dodáván ovladač a přehrávač samozřejmě pouze pro MS XP(funguje alespoň i na Vistách).

Tento postup by měl fungovat na všechny tunery s čipem ec168. Po zasunutí do usb 2.0 portu výpis lsusb ukazuje něco takového:

Bus 004 Device 004: ID 18b4:1689

Znamená to, jinými slovy, že zařízení nebylo rozpoznáno, což potvrdí i výpis dmesg .
Čip není ve verzi linuxového jádra (aktuálně 2.6.28-11)podporován. Je potřeba si podporu dodat.

Prvně, stáhneme developerskou utilitu mercurial-toolkit a raději ještě aktualizujeme(pokud nemáte poslední verzi jádra-stalo se mi u open suse, kdy po spuštění make odkazoval na jinou verzi)

sudo apt-get update && sudo apt-get upgrade

sudo apt-get install mercurial

a také video for linux, dále v4l,

mkdir v4l
cd v4l
hg clone http://linuxtv.org/hg/v4l-dvb
cd v4l-dvb
make
sudo make install

zkusíme nahrát nahrát modul:

sudo modprobe dvb-usb-ec168

Pokud tam modul nevidíte, nezoufejte a zkuste restartovat. Pak už se to jistě povede.
Takže, teď máme ovladač a je potřeba ještě firmware(bez něho to nejde, podle původního návodu pro Suse od Shanti si autor není jistý)

wget http://palosaari.fi/linux/v4l-dvb/firmware/ec168/dvb-usb-ec168.fw
sudo cp dvb-usb-ec168.fw /lib/firmware/
sudo depmod -a

Na tento tuner používám zatím jen přehrávač Kaffeine. Ostatní přehrávače se mi nedaří přesvědčit, aby zařízení otevřely. Rád bych starý dobrý vlc, nebo xine-ui, u kterého je mimochodem příjemné epg pomocí prostředního tlačítka myši.

Pokud chcete, aby se vám modul dvb-usb-ec168 automaticky nahrál po startu systému, otevřete soubor modules.

sudo joe /etc/modules

a přidejte do dalšího řádku dvb-usb-ec168

ale není to třeba, poněvadž se nahraje po zasunutí tuneru automaticky, včetně firmwaru.

Napříště zkusím zprovoznit ovladač.

Průhlednost terminálu a Metacity

2009-05-16T02:08:00.000-07:00

Myslím, že nejsem jediný, kdo toužil po průhledném terminálu i bez Compizu. Průhlednost samotného terminálu se dá lehce nastavit z nabídky Upravit-Vlastnosti profilu, záložka Pozadí a zatřžítko Průhledné pozadí, kde můžete nastavit i alfu.

Jenomže, pokud používám správce oken Metacity, je to taková pseudoprůhlednost a vypadá to takto:

Úplnou náhodou jsem si hrál s gconf-editorem. Spustíte např. pomocí Alt+F2 nebo z terminálu. Pokud si rozbalíte složku apps a pod ní najdete metacity a kliknete na general, v právé části editoru se objeví volby. Pokud zde vyberete compositing_manager a zaškrtnete, metacity tak určíte jako defaultního manažera composite(skládání?). Nevím proč, ale po vypnutí Compizu se tato volba Metacity nepředá. A nejsem si vůbec jistý, zda jsem již v 9.04 po čisté instalaci Compiz vůbec použil. Přesto byla tato volba vypnutá.

Torrent v terminálu

2009-05-16T00:50:00.000-07:00

Pokud uvažujete o nenáročném programu pro stahování po síti bittorrent, možná Vás zaujme aplikace rtorrent.

Je přímo v repozitářích, takže stačí instalovat pomocí

sudo apt-get install rtorrent

Sám tento skvělý program používám a to i vzdáleně přes ssh, kde ho pouštím na screenu.
Ještě než rtorrent spustíme, je dobré nakonfigurovat jeho nastavení. Jinak Vám po spuštění bude hlásit, že nemůže najít soubor .rtorrent.rc , a o ten právě jde. Nebudu tady házet moudra a rovnou sem dám ukázku, jak by měl takový soubor vypadat.

# This is an example resource file for rTorrent. Copy to
# ~/.rtorrent.rc and enable/modify the options as needed. Remember to
# uncomment the options you wish to enable.

# Maximum and minimum number of peers to connect to per torrent.
#min_peers = 40
max_peers = 100

# Same as above but for seeding completed torrents (-1 = same as #downloading)
#min_peers_seed = 10
max_peers_seed = -1

# Maximum number of simultanious uploads per torrent.
max_uploads = 15

# Global upload and download rate in KiB. "0" for unlimited.
download_rate = 0
upload_rate = 80

# Default directory to save the downloaded torrents.
directory = ~/Downloads

# Default session directory. Make sure you don't run multiple instance
# of rtorrent using the same session directory. Perhaps using a
# relative path?
session = ~/torrents/session

# Watch a directory for new torrents, restart torrents that have been #copied
# back and stop those that have been deleted.
schedule = watch_directory,10,10,load_start=~/torrents/watch/*.torrent
schedule = tied_directory,10,10,start_tied=
schedule = untied_directory,10,10,stop_untied=

# Close torrents when diskspace is low.
schedule = low_diskspace,5,60,close_low_diskspace=500M

# Create symlinks in the watch directory with a suffix indicating the

#download state.
#on_start = link1,create_link=tied,,.started
#on_stop = link1,delete_link=tied,,.started
#on_finished = link1,create_link=tied,,.finished
#on_erase = link1,delete_link=tied,,.finished

# Stop torrents when reaching upload ratio in percent,
# when also reaching total upload in bytes, or when
# reaching final upload ratio in percent.
# example: stop at ratio 2.0 with at least 200 MB uploaded, or else ratio #20.0
#schedule = ratio,60,60,stop_on_ratio=200,200M,2000

# The ip address reported to the tracker.
#ip = 127.0.0.1
#ip = rakshasa.no

# The ip address the listening socket and outgoing connections is
# bound to.
#bind = 127.0.0.1
#bind = rakshasa.no

# Port range to use for listening.
#port_range = 16000-16010

# Start opening ports at a random position within the port range.
#port_random = no

# Check hash for finished torrents. Might be usefull until the bug is
# fixed that causes lack of diskspace not to be properly reported.
check_hash = yes

# Set whether the client should try to connect to UDP trackers.
#use_udp_trackers = yes

# Alternative calls to bind and ip that should handle dynamic ip's.
#schedule = ip_tick,0,1800,ip=rakshasa
#schedule = bind_tick,0,1800,bind=rakshasa

# Encryption options, set to none (default) or any combination of the #followin
# allow_incoming, try_outgoing, require, require_RC4, enable_retry, #prefer_pla
#
# The example value allows incoming encrypted connections, starts #unencrypted
# outgoing connections but retries with encryption if they fail, #preferring
# plaintext to RC4 encryption after the encrypted handshake
#
# encryption = allow_incoming,enable_retry,prefer_plaintext

#
# Do not modify the following parameters unless you know what you're #doing.
#

# Hash read-ahead controls how many MB to request the kernel to read
# ahead. If the value is too low the disk may not be fully utilized,
# while if too high the kernel might not be able to keep the read
# pages in memory thus end up trashing.
#hash_read_ahead = 10

# Interval between attempts to check the hash, in milliseconds.
#hash_interval = 100

# Number of attempts to check the hash while using the mincore status,
# before forcing. Overworked systems might need lower values to get a
# decent hash checking rate.
#hash_max_tries = 10

# Max number of files to keep open simultaniously.
#max_open_files = 128

# Number of sockets to simultaneously keep open.
#max_open_sockets =

# Example of scheduling commands: Switch between two ip's every 5
# seconds.
#schedule = "ip_tick1,5,10,ip=torretta"
#schedule = "ip_tick2,10,10,ip=lampedusa"

# Remove a scheduled event.
#schedule_remove = "ip_tick1"

Ještě jsem to nezmínil, symbol # na začátku řádku znamená, že celý řádek je považován interpretrem jako komentář. Pokud tedy chcete, aby byl řádek brán vážně, stačí # smazat.
Pro začátek nás zajímá hlavně část directory(pro stahované), session(pro uložení současného sezení) a watch(zatím nevím :-)). Za každou z těchto voleb je uvedena cesta, která bude použita. Ujistěte se, že adresář, který zadáte, skutečně existuje.

Příkazem rtorrent spustíte aplikaci. Pokud stisknete Enter, objeví se load> a můžete zadat cestu k torrentu a potvrdit Enterem. Torrent se nahraje. Pomocí Ctrl+p můžete jednotlivé torrenty označovat a následně jim dávat příkazy, např. Ctrl+s je Start, Ctrl+d je Stop nebo Odstranění(dvakrát za sebou), Ctrl+q je ukončení.

Pokud si nebudete vědět rady s jednotlivými zkratkami, vždy je tu manuálová stránka

man rtorrent

Mplayer a tiulky

2009-05-15T06:51:00.000-07:00

Jistě už ho znáte. Mocný přehrávač(nejen) mplayer je skvěle konfigurovatelná aplikace spouštěná především z příkazové řádky, kterou má na svém počítači snad každý linuxák. Pokud se chcete dozvědět o možnostech mplayeru a jeho nastaveních pomocí souboru .mplayer/config , podívejte se nejdříve sem.

Já se chci věnovat spíše jeho frontendu, kterým je např. gmplayer a nutnosti nastavit kódování titulků, pokud jste si stáhli titulky se středoevropským kódováním Windows, což je velmi pravděpodobné. Na screenshotech je vidět, jak je potřeba(alespoň u mě,jiný způsob neznám ale možná existuje a já to dělám zbytečně komplikovaně) nastavit gmplayer, aby správně zobrazoval české znaky.

Po dlouhých chvílích hraní si s variantami položek jsem narazil na fungující kombinaci. Je potřeba zaškrtnout Unicode subtitle. Encoding funguje správně právě s ISO-8859-1, což upřímě nechápu. Na další záložce vyberte vhodný font a Encoding zde vyberte jako cp1250.

Jediné, co mi na mplayeru vadí je také právě způsob zobrazování titulků. Nikdy se mi nepovedlo posunout titulky úplně dolů pod video, kde je v naprosté většině případů černý pruh. Přehrávač xine-ui tohle zvládá skvěle, stejně tak již má nastavené zmiňované kódování na cp1250.

Instalace a aktualizace v Ubuntu

2009-05-15T05:26:00.000-07:00

Tak, v úvodu jsem to lehounce nakousl, nyní poreferuji o způsobu a možnostech instalování softwaru a jeho aktualizací či deinstalací.
Ve Windows jsme asi zvyklí si někde na internetu stáhnout instalační balíček třeba s příponou .msi nebo častěji .exe. Specializované weby, jako www.stahuj.cz nebo www.slunecnice.cz netřeba představovat. Poklikáním se většinou spustí Instalation Wizzard, který Vás provází instalací a umožňuje instalovat program do různých složek.
Když jsem poprvé potřeboval něco nainstalovat v Ubuntu, očekával jsem, že si tedy také někde něco stáhnu a obdobně budu pokračovat. U Linuxu je to sice podobné, ovšem vychytanější. U GNU/Linuxu obecně lze nalézt tyto typy balíčků(tedy, alespoň to co znám):

.deb - na základě Debianu, platí pro všechny jeho odnože(Ubuntu, Elive, Linux Mint...)
.rpm - známý jako Red Hat Packaging System(Mandriva Linux, OpenSuse..), rpm lze "předělat" na debianovský balík pomocí programu alien
portage v Gentoo, využívající emerge

archivy pro kompilaci nebo s instalačním skriptem - začátečníkům nic neříkající směs souborů, pro jejichž instalaci je vždy dobré si přečíst uvnitř obsažené instrukce, které vás mnohdy navedou. Autoři ovšem berou často posloupnost příkazů jako configure, make, sudo make install za samozřejmost a nezmíní se o způsobu instalace a začínající uživatel je pak zmatený. Pro tento způsob je u distribucí jako Ubuntu nutno doinstalovat jiné balíčky, nutné pro úspěšné provedení instalace

Debianovské balíčky jsou uchovávány v uložištích, které se nazývají repozitáře. Po instalaci Ubuntu máte všechny základní repozitáře uvedeny v souboru /etc/apt/sources.list , do kterého můžete přidávat i jiné(třeba své), pokud je uznáte za bezpečné. Více o přidávání zdrojů a zdrojů třetích stran(kodeky pro nesvobodné formáty) zde. Těchto instalačních zdrojů se Vaše Ubuntu ptá a stahuje si přehled o tom, jaké programy a aktualizace je možné instalovat. Pokud máte tedy spuštěného daemona update-managera, což je po čisté instalaci běžné, nabídnou se Vám pravidelně nejen aktualizace systému samotného(myslím jádra, gnome, xorg serveru atd.), ale všech programů, které máte nainstalované. Samozřejmě si můžete vybrat, jaké aktualizace chcete provést.

Seznamem dostupných aplikací můžete listovat pomocí aplikace Přidat/Odstranit... v menu Aplikace. Zde je to dále velice jednoduché a není třeba vysvětlovat. Možná na Vás občas vyskočí hláška typu konfliktů balíčků a rada, která říká, že můžete použít správce balíků Synaptic. To je pokročilý správce, ve kterém můžete konfigurovat zdroje, kde také vidíte všechny dostupné balíčky(ne pouze aplikace jako celek jako v předešlém případě), které na sobě různě závisí. Najdete ho v menu Systém-Správa-Správce balíků Synaptic.

Přidat/Odstranit je asi nejvhodnější pro ten případ, když hledáte aplikaci typu např. DC . Můžete si v kategorii internet prohlédnout dostupné aplikace i s popisem a měřítkem oblíbenosti, které, nutno dodat, není v žádném případě vypovídající o kvalitě aplikace a trochu mate.

Pokud ale víte, co chcete instalovat, není nic jednoduššího než si otevřít terminál a zadat kouzelné sudo apt-get install vase_aplikace . V našem případě, pokud vím, že se aplikace jmenuje linuxdc, můžu zadat sudo apt-get install linuxdc a pokud zmáčknu tlačítko TAB, konzole automaticky doplní název na linuxdcpp, jak se balík jmenuje. Takto lze postupovat vždy i u jiných příkazů a TAB Vám tak usnadní práci nesčetněkrát. Dnes se mi často stává, že kolikrát něco píšu a třeba ani ne v terminálu a jsem už líný dopisovat celé slovo, tak mačkám tabulátor jak vyšinutej a kurzor mi přeskakuje po oknech :-) Existují i další instalátory, jako aptitude, ale toto je základ.

Další výhodou tohoto systému instalací a aktualizací je možnost pohodlného upgradu současné verze Ubuntu na verzi vyšší(nabídne se sám Update manager). Z mých zkušeností to jednou nevyšlo, podruhé ano a bez jakýchkoliv problémů. Pokud Vám ale nic nebrání v čisté instalaci, doporučuji zejména tuto. Může se totiž stát, že se po upgradu a následném restartu proberete v příkazové řádce, jako se to stalo mně.

Díky ověřitelnosti zdrojů pomocí veřejných klíčů je také tento způsob instalací, podle mého názoru, dosud nepřekonaný bezpečnostní výdobytek moderního operačního systému. Právě instalace z neověřených "zdrojů"(hledám free software :-)) je u Windows jednou z hlavních příčin založení ZOO parku na Vašem disku.

Něco o mně a o začátcích

2009-05-14T02:41:00.000-07:00

S Linuxem jsem se poprvé naostro setkal na jaře v roce 2007 ve svých 22 letech. Ani nevím, jestli jsem do té doby věděl, co to znamená, když se řekne Linux(Linux is not Unix). Každopádně, začínal jsem jako naprostá lama a důvody, které mě donutily poohlédnout se po jiném operačním systému, byly pro mě do té doby nezajímavé a ignoroval jsem je.

Na podzim 2006, kdy jsem se snažil studovat Aplikovanou fyziku v Brně, jsem si s velikým přispěním mé matky, pořídil notebook HP Pavillion ze4300 od jistého studenta informatiky. Nutno říct, že 11000Kč byla v té době za ty parametry celkem slušná nabídka, navíc měl ve všem trochu přidáno. Horší to bylo s baterií, která vydržela slabou hodinu a se softwarovou výbavou.
Jelikož jsem s kupováním laptopů neměl žádné zkušenosti a nikdy jsem také žádný nevlastnil, trochu unáhleně jsem na tu koupi kývl a pelášil s ním jako malej harant na privát. Notes trochu víc topil, ale jinak se mi moc zamlouval. Za pár týdnů jsem ale narazil na problém, a to když se mi nabídla nová aktualizace Windows. Ledabyle jsem ji odklikal a po chvíli na mě civěla hláška o možnosti získání legální licence.
Trklo mě to trochu později a navíc, co už. Najednou se ve mě vylil takový vztek, jako: "To si dělaj prdel...", nebo "Proč já debil si to nezkontroloval na štítku!" A pak mě teprve napadla ta myšlenka, která napadla přede mnou už nespočet lidí. "Proč mám kurva platit za používání počítače? Nebudu přece platit za to, že můžu napsat, text, uložit text, dívat se na seriál, čučet na porno atd. A navíc, zaplatím za Windows, a co dál? Jednou se těm XP přestanou posílat aktualizace a já si budu muset koupit další licenci na používání počítače?" Nebyla v tom žádná hlubší myšlenka, jako že chci mít otevřený software a měnit si ho dle libosti a dodržovat přitom GPL. Prostě jsem nechtěl a neměl jsem na to, kupovat si operační systém.
Vzpomněl jsem si, že asi před půl rokem mi spadla okna a já se je opravami v registru snažil přimět ke vzpamatování. Na disku jsem měl pár věcí, které stály za to zachránit a navíc jsem měl plnou tašku dvd s filmy a já se na ně těšil. Měl jsem u sebe DVD časopisu Computer a na něm bylo několik distribucí na vyzkoušení jako liveCD. Vím, že mě tehdy měl zachránit Knoppix, ale ještě k tomu jsem to DVD měl poškrábané a jediná distribuce, kterou jsem z něho měl vypálenou už před tím byla nějaká distribuce, podobná Geexboxu.
Tak jsem googlil "linux" a první, co mě strýček nabídl, bylo Ubuntu Linux a heslo: "bude vždy zdarma". Prohlédl jsem pár screenshotů a natěšen z nového objevování jsem se vrhl na věc. Vypáleno, měl jsem na to třicet dní, takže v pohodě :-). Instalace Feisty Fawn mě protáhla až k dělení disku, kde jsem se zasekl, protože jsem měl prdlajs páru o tom, co je to třeba swap a přípojný bod a těch filesystému na výběr, ó můj bože, to jsem se bál. Po nezdarech jsem zabrouzdal po fóru Ubuntu a velmi rychle jsem našel odpověď. Nainstaloval jsem FF vedle XP, takže z toho byl takový dočasný dualboot, protože jsem byl odhodlaný s tehdy ještě Gatesem na svém osobním počítači skoncovat. Takový malý duševní boj :-)
První chvíle byly takřka euforické. Nové poznání, systém se choval jako celistvý, typický Ubuntí vzhled působil zvláštně, ale osobitě a velmi rychle jsem si na něho zvykl. Prostředí Gnome jsem viděl na vlastní oči úplně poprvé. Co mě hlavně trklo do očí, byla jeho jednoduchost. Nezvykle jsem měl teď dva panely, což může zjednodušit práci a orientaci, ovšem na rozlišení 1024x768, s nejmenší možnou výškou panelu 23 pixelů je úbytek pracovního prostoru znát(hlavně při práci v nějakém grafickém editoru, kdy je každé místečko dobré). Na dnešních rozlišeních to ale naprosto vítám a je to velice příjemné.
Velmi jsem ocenil jednoduchou možnost zapnout manuální škálování procesoru, protože notebook topil velmi vydatně. Ostatně, využívání výkonu hardwaru je u Ubuntu(nejen) dodnes jeho slabší stránkou. K tomu přehřívání mého notebooku se ale dostanu v jiném článku.
No jo, teď jsem měl tedy free OS. Ale ouha, jakpak to? Icq atd.? Tehdy Gaim, dnes Pidgin(jako Gaim se mi líbil víc), to nebyl problém.Torrenty? Pohoda. Začínal jsem s mohutným Azureusem, ale prostřídal jsem toho víc, dnes mi stačí Transmission a uvažuji o něčem přímo v konzoli. Poštovní klienti, není třeba představovat. Ale taky jsem si chtěl něco zahrát. Tady proběhlo mé prvotní zjištění, jak je na tom obecně linux s podporou HW od výrobců. Není to jeho vina, ale prachy jsou prachy a proč by měly firmy vynakládat prostředky na vývoj ovladačů pro tak minoritní skupinu, že? Nezbylo mi nic jiného, než pro mou integrovanou ati mobility U1(320IGP)používat svobodné ovladače, se kterými její výkon rapidně klesl oproti ovladačů od výrobce. Zprovoznit tv-out se ukázalo jako neřešitelný problém. Někomu se to na jiné distribuci povedlo, ale mé znalosti to velice převyšovalo.
Kodeky? Pro přehrávání nesvobodných formátů se daly lehce nainstalovat po přidání zdrojů, kvalita zobrazení ušla. Nastal ale trochu problémek s titulky, jelikož drtivá většina titulků na webech jako třeba www.titulky.com je uložena středoevropským kódováním windows-cp1250. Frontendy jako gmplayer nebo totem se dodnes musí přenastavovat. Mplayer má navíc takový zvláštní nedostatek, se kterým jsem bojoval velmi dlouho. Nevím, asi jsem sám, protože na internetu se to množí návody, jak české znaky v mplayeru zprovoznit, mě ale příliš nepomohly. O tom také později. Po čase jsem narazil na xine-ui, který využívá xine engine, třeba jako kaffeine pro KDE. V xine-ui bylo téměř vše skvěle připraveno a titulky se zobrazovaly správně ihned po instalaci.
Jenže ty hry... Musel jsem v té době hrát a byl jsem zvyklý hrát určité hry. Objevil jsem wine, se kterým jsem rozjel třeba staré UT, ale ten výkon. Hlavně proto a kvůli tomu tv-outu jsem se vracel zpátky do Windows.

Proč tohle vlastně všechno píšu? Schválně jsem jen naznačil některé příklady, které si vybavuji. Takové maličkosti, které Vás budou zprvu brzdit. Protože chci ukázat na svém příkladu, že nikdo z Vás se určitě nebude cítit při přechodu na jiný operační systém komfortněji, než na tom, na kterém se od dětství učil. A o to právě jde. Pokud věnujete svému učení práce s Linuxem stejně tak času jako jste ho v minulosti věnovali oknům, budete s ním umět zacházet stejně obratně a řekl bych, že navíc dostanete i širší povědomí o tom, jak to ve vašem počítači chodí. Protože, co se snaží Windows pod svými vyskakovacími okny skrýt a vytvořit iluzi pohody a všefungujícího systému, to Vám Linux se svým navržením poskytne velmi ochotně, jestli budete chtít. Linux skutečně není Windows. Dosáhnete s ním stejných výsledků, ale cesta k nim může vést trochu jinak. Jednou klikatěji, ale k mému překvapení občas i přímočařeji, jako například instalace nových programů, kterou si musíte zamilovat.
A proč jsem také psal o svém notebooku? Také proto, že ho stále vlastním a v současnosti mi na něm běží pouze Linux a to Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope, tedy nejaktuálnější možná stabilní verze této distribuce. Představa, že bych se stále dusil se starými xpéčky a nemohl si na něj dát novější Windows, protože by to prostě nezvládl, jelikož tento OS žere tak moc výkonu jen na svůj chod... Jsem zastáncem toho, že pracovat bychom měli s tím, na co máme a myslím, že na Linux má každý. A to myslím finančně, ale i uživatelsky. Nezmínil jsem spoustu výhod a nevýhod, odlišností, jako je např. nativní podpora virtuálních ploch. Ale tak zase jindy.

O tomto blogu

2009-05-14T01:48:00.000-07:00

Jedná se můj první blog, tak prosím o trpělivost. Rád bych zde umístil pár návodů, kterými jsem časem prošel, pár osobních názorů, zkusím i malé recenze na některé programy a zaměřím se také na varianty různých témat vzhledu.